Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Ukrajina i Evropa musí být součástí rozhovorů o míru na Ukrajině, je přesvědčena německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Řekla to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk, v němž také uvedla, že nebyla dopředu informována o telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
„Není možné mít rozhovory bez Ukrajiny...jde o evropský mír, proto se toho musíme účastnit,“ poznamenala šéfka německé diplomacie. „Musí to být mír, který chrání suverenitu Ukrajiny a především zajistí, že už se nikdy nebude opakovat taková brutální útočná válka na evropském kontinentu,“ uvedla. Dodala, že není možné, aby přerušení bojů bylo pro Rusko jen příležitostí připravit se na ofenzivu proti dalším evropským zemím.

Německo lituje toho, že Spojené státy Rusku nabízejí ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině. Řekl to před dnešním jednáním Severoatlantické rady NATO v Bruselu německý ministr obrany Boris Pistorius. Také případné budoucí členství Ukrajiny v NATO by podle něj nemělo být předem smeteno z jednacího stolu.

Ruské drony při útoku na Ukrajinu narušily vzdušný prostor Moldavska, na zemi pak vybuchly, uvedla dnes na platformě X prezidentka Maia Sanduová. Není to první případ svého druhu, ruské drony a střely v minulosti narušily i vzdušný prostor Rumunska a Polska, které jsou členskými státy NATO. Moldavské ministerstvo zahraničí si podle médií předvolalo ruského velvyslance, aby protestovalo.
„Ruská válka proti Ukrajině opět přešla do Moldavska. Drony šáhed narušily náš vzdušný prostor, dva explodovaly na naší půdě a ohrozily životy Moldavanů,“ napsala Sanduová. „Rusko nerespektuje žádné hranice, útočí na civilisty, šíří teror. Jeho válka proti Ukrajině je zločinná. Nechte nás, mírumilovné národy, na pokoji,“ vzkázala do Moskvy.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.