Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Komunitní centrum Kalyna v Pardubicích, které pomáhá ukrajinské menšině, přišlo kvůli krokům americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa o dotaci půl milionu korun. ČTK to řekla ředitelka centra Petra Srdínková. Ministerstvo zahraničí zmrazilo v minulých dnech zahraniční pomoc pro stávající i nové projekty. Pardubické organizaci budou podle Srdínkové peníze chybět na aktivity centra i mzdy. Americký prezident v den složení přísahy nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA.
Kalyna v projektu řešila pracovní uplatnění Ukrajinců. „Jde nám o to, aby Ukrajinci byli soběstační a nebyli závislí na státu. Měli jsme projekty na téma podnikání. Ukrajinci se chtějí postavit na vlastní nohy. Trumpovým rozhodnutím je u nás zasažená i výuka českého jazyka," řekla Srdínková.
Ukrajina musí urychleně začít dovážet značné množství plynu, aby pokryla své potřeby. Objem suroviny v ukrajinských zásobnících totiž klesl na téměř kritickou hranici deseti procent. Na sociální síť Facebook to napsal bývalý šéf ukrajinské přepravní soustavy (GTSOU) Serhij Makohon, uvedla dnes agentura Reuters.
Denní produkce plynu nemůže pokrýt veškeré potřeby Ukrajiny v chladném období. V letních měsících země čerpá plyn do zásobníků, aby jej mohla využít v zimě. „Naše zásobníky se postupně, ale jistě blíží k úrovni desetiprocentní naplněnosti," uvedl Makohon. Denně tak podle něj bude možné z nich odčerpat 60 milionů metrů krychlových. Vzhledem k tomu, že plyn v zásobnících je pod tlakem, nižší hladina znamená, že lze denně vytěžit méně.
Za Bašára Asada byla Sýrie důležitou základnou ruské armády. S pádem jeho diktatury ale Rusové přestali být vítaní - teď jim noví vládci Sýrie konečně povolili odvézt si vojenskou techniku ze základny v přístavu Tartús. Kam se uchýlí? Do Sýrie přitom dorazila o základnách jednat ruská delegace. A syrský vůdce Šara po ruské delegaci žádal vydání exprezidenta Bašára Asada, který v prosinci utekl do Ruska, řekl syrský zdroj agentuře Reuters. Celý článek čtěte ZDE
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
