Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Vláda dnes schválila zařazení tří představitelů gruzínského ministerstva vnitra na vnitrostátní sankční seznam. Na tiskové konferenci to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Na seznam přibyli ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování loňských protestů v Gruzii.
Na sankční seznam vláda poprvé zapsala osoby kvůli porušování lidských práv, dosavadní zápisy byly kvůli podpoře ruské agrese proti Ukrajině, řekl Lipavský. „Posilujeme tím naši bezpečnost. Dáváme jasně najevo, že si ‚mlátičky', které mučí vlastní občany, v Česku nepřejeme,“ dodal.
Návrhy na uvalení sankcí se podle Lipavského nejprve projednávaly v Evropské unii, nicméně nezískaly podporu. Obdobná opatření proti gruzínským představitelům přijaly pobaltské státy, Spojené státy, Británie či Ukrajina, uvedl šéf diplomacie.

Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance, kterému vyjádřilo nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska. Ministerstvo o tom dnes informovalo ČTK.
Slovenská diplomacie bližší informace v prohlášení nesdělila. Bratislava je s Kyjevem ve sporu kvůli tranzitu ruského plynu, který Ukrajina přestala přepravovat na začátku letošního roku po vypršení platnosti příslušné smlouvy uzavřené s ruskou stranou.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tento týden uvedla, že Rusko je „opravdu kreativní“ při hledání alternativního vybavení pro svou armádu. „Dokonce využívají i prvky, jako jsou konzole pro videohry, protože to jsou zjevně ty, se kterými řídí drony,“ citovala agentura Reuters Kallasovou. Nová omezení by měla mít dopad na prodej konzolí, jako je Xbox od Microsoftu, Switch od firmy Nintendo a PlayStation od Sony.
V šestnáctém balíku sankcí je rovněž 50 nových osob a subjektů, podle informací ČTK je mezi nimi 17 bank, zejména regionálních. Všichni budou nyní v sedmadvacítce čelit zmrazení majetku a jednotlivé osoby také budou mít zákaz cestovat do zemí EU.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.