Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Západní země neuznávají legitimitu a férovost tzv. voleb, jimiž běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prodlužuje svou vládu o dalších pět let. „Lidé v Bělorusku neměli na výběr. Je to hořký den pro všechny, kteří touží po svobodě a demokracii,“ napsala německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na X. Připomněla, že více než 1200 nevinných lidí v Bělorusku zůstává za mřížemi jen proto, že měli odvahu ozvat se proti režimu.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová očekává, že se ministři zahraničí na dnešním jednání shodnou na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, tedy zemi, která téměř před třemi lety vojensky napadla Ukrajinu. Kallasová to uvedla ještě před zahájením schůzky v Bruselu. Výhrady k prodloužení sankcí o dalších šest měsíců má Maďarsko.
„Očekávám rozhodnutí o prodloužení sankcí. Budeme rovněž diskutovat o tom, co můžeme více dělat, abychom podpořili Ukrajinu, jak můžeme tlačit na Rusko, aby zastavilo tuto válku,“ řekla Kallasová při příchodu novinářům.
Maďarský premiér opět ukazuje svou náklonnost k autoritářům na východě. „Orbán zablokoval prohlášení Evropské unie odsuzující volby v Bělorusku,“ hlásí kanál Nechta (Nexta).
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
