Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Zástupcům států EU se v Bruselu nepodařilo najít shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku. Téma budou řešit v pondělí ministři zahraničí.
Za necelé tři roky války, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti přinejmenším 90 019 ruských vojáků. Uvedla to ruská služba stanice BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Více než polovinu zjištěných ruských ztrát podle stanice tvoří lidé, kteří na začátku války nebyli spojeni s ruskou armádou ani ruskou Národní gardou.
Do ruské vojenské agrese proti Ukrajině se podle BBC zapojili kromě smluvních vojáků také mobilizovaní Rusové, příslušníci soukromých vojenských skupin, dobrovolníci a vězni.
„Od října 2023 zaznamenáváme prudký a trvalý nárůst ztrát mezi dobrovolníky,“ píše BBC. Lidé, kteří se upsali ruské armádě po začátku invaze na Ukrajinu, podle ní tvoří 23 procent padlých. K listopadu 2023 tvořili dobrovolníci 14 procent ruských ztrát, píše BBC.
Maďarsko chce, aby Evropská unie přesvědčila Ukrajinu, aby obnovila přepravu ruského plynu do Evropy přes své území. Dnes to řekl maďarský premiér Viktor Orbán; jeho slova naznačují, že sedmadvacítku příští týden čekají tvrdé debaty o prodloužení protiruských sankcí. Maďarsko se ještě nerozhodlo, zda sankce, jejichž platnost ke konci tohoto měsíce vyprší, podpoří. EU je prodlužuje každého půl roku a potřebuje k tomu souhlas všech členských zemí.
Orbán, který navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje blízké politické a ekonomické vztahy s Moskvou, dnes zopakoval svoji kritiku sankcí. Tvrdí, že Maďarsku způsobily škody ve výši 19 miliard eur (asi 477 miliard korun). Neuvedl, jak k této částce dospěl. Před několika dny na svém facebookovém profilu o sankcích napsal, že je „vytvořili bruselští byrokrati“ a že „přišel čas na změnu“. Server Euronews podotýká, že maďarské veto by znamenalo zhroucení těch sankcí, které Rusko nejtvrději zasahují. Orbán už v minulosti vyhrožoval vetem v otázkách, které se týkaly podpory Ukrajiny, aby si ze strany EU vymohl ústupky.
„Zatáhl jsem za brzdu a požádal jsem evropské lídry, aby pochopili, že toto nemůže pokračovat,“ řekl dnes Orbán. „Maďarsko nesmí být nuceno za sankce tolik platit,“ dodal. „Není dobré, že platíme za to, že pomáháme Ukrajině ... a oni nám způsobují problémy,“ řekl šéf maďarské vlády.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
