Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Do Kyjeva dnes přicestoval kromě britského premiéra Keira Starmera také italský ministr obrany Guido Crosetto. Stalo se tak dva dny po návštěvě německého ministra obrany Borise Pistoriuse a tři dny poté, co Zelenskyj telefonicky hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Tento příval aktivit spojila jen jedna záležitost – blížící se inaugurace staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa 20. ledna, po které se očekává opuštění závazku stávající americké vlády podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak jen to bude potřeba k zajištění porážky Ruska. Trump již naznačil, že chce, aby Evropa převzala větší díl pomoci Ukrajině.
Polsko sníží dovoz ruského zkapalněného ropného plynu (LPG) o 80 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Polskou organizaci pro zkapalněný plyn. Varšava byla dosud největším dovozcem ruského LPG. Organizace očekává, že po zavedení evropských sankcí na ruský LPG 20. prosince klesne dovoz z Ruska v letošním roce na přibližně 20 000 tun měsíčně z průměrných 100 000 tun měsíčně v loňském roce. Sdružení naopak očekává zvýšení dovozu LPG přes své přístavy a také v kamionech ze zemí, jako jsou Německo či Nizozemsko.
Britský premiér Keir Starmer, který dnes přicestoval na Ukrajinu, novinářům po návštěvě kyjevské nemocnice specializované na léčbu popálenin řekl, že je velmi důležité zajistit, že Ukrajina bude v nejsilnější možné pozici až nastanou případná vyjednávání o příměří. „To je důvod, proč jsem vedl tak intenzivní diskuse s prezidentem Volodymyrem Zelenským od té doby, co jsem se stal premiérem, a znovu s ním budu jednat zde v Kyjevě,“ uvedl. Británie patří k největším zastáncům Ukrajiny už od vpádu ruských vojsk před téměř třemi lety. „Ušli jsme v tomto konfliktu dlouhou cestu. Nesmíme polevit,“ doplnil Starmer.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
