Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruské a s Kremlem spřízněné noviny Kommersant informovaly, že Moskva a Podněstří, Ruskem podporovaný separatistický region Moldavska, jednají o možnosti nákupu plynu pro tento region v Evropě prostřednictvím zprostředkovatelské společnosti.
Tím by se obešel plynovod TurkStream, který byl považován za hlavní možnost poté, co Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu. Místo toho se diskutuje o možnosti nákupu plynu na evropském spotovém trhu prostřednictvím zprostředkovatelské společnosti, přičemž náklady by hradila ruská státní pokladna.
Proslýchá se, že probíhají jednání o nákupu plynu v rámci tohoto systému od ledna do dubna v denním objemu 3 milionů metrů krychlových, což by mohlo stát přibližně 164 milionů dolarů (cca přes 4 miliardy korun).
Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali v Kyjevě smlouvu o partnerství na sto let. „Dnešek je skutečně historickým dnem, naše vztahy jsou bližší než kdykoli předtím,“ citovala Zelenského po podpisu smlouvy agentura Reuters.
Dohoda podle agentury AP zavazuje obě strany k obranné spolupráci - zejména v oblasti námořní bezpečnosti proti ruským aktivitám v Baltickém, Černém a Azovském moři - a v oblasti technologických projektů včetně bezpilotních letounů, které se staly životně důležitou zbraní. Smlouva rovněž zahrnuje systém, který má pomoci sledovat ukradené ukrajinské obilí vyvážené Ruskem z okupovaných částí země.
Starmer na společné tiskové konferenci také uvedl, že britská vláda dodá Ukrajině nový mobilní systém protivzdušné obrany, který bude „vyvinut podle potřeb Ukrajiny".
Včerejší masivní útok na Ukrajinu byl podle Moskvy odvetou za ukrajinské údery s využitím západních raket na ruském území a za pokus o útok na plynovod. Konkrétně Moskva zmínila nasazení amerických střel ATACMS a britských Storm Shadow a to, že se Ukrajinci začátkem týdne pokusili zaútočit na kompresorovou stanici na plynovodu TurkStream v Krasnodarském kraji. Ukrajinu včera útok donutil k preventivnímu přerušení dodávek elektřiny v několika oblastech.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
