Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Zvolený americký prezident Donald Trump 13. ledna prohlásil, že se hodlá „velice brzy“ setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že ruský vůdce se „chce setkat také“. V rozhovoru pro Newsmax Trump uvedl, že Putin touží po schůzce, protože válka „pro něj také nedopadla dobře“.
„Vím, že se chce setkat, a setkám se s ním velmi rychle,“ řekl zvolený prezident a dodal, že setkání se musí uskutečnit po jeho inauguraci. Trump rovněž poznamenal, že Ukrajina je „decimována“, zatímco umírá mnoho ruských i ukrajinských vojáků.
Finští vyšetřovatelé tvrdí, že posádka ropného tankeru obviněná z poškození elektrických a komunikačních kabelů v Baltském moři se chystala poničit další infrastrukturu. Minulý měsíc finské úřady provedly prohlídku ropného tankeru Eagle S, který je údajně součástí takzvané „stínové flotily“ Moskvy.
Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se země v okolí Baltského moře potýkají s četnými narušeními energetických kabelů, telekomunikačních spojení a plynovodů. Členské státy NATO z oblasti Baltského moře se mají 14. ledna sejít v Helsinkách, aby projednaly kolektivní opatření proti těmto hrozbám.
Na předměstí Kazaně po náletu dronů vzplála nádrž s plynem, ale požár hasiči již uhasili a nikdo nebyl zraněn, tvrdí regionální úřady v ruském Tatarstánu podle BBC. Dříve místní list Večernaja Kazaň napsal, že ukrajinský dron zasáhl nikoliv chemický závod Kazaňorgsintez, jak tvrdily četné ruské zdroje, ale pouze sklad zkapalněných plynů, nacházející se vedle chemičky.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
