Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu a poškození slovenských národních a finančních zájmů byl důvod, proč jsem cestoval do Moskvy. Potřeboval jsem zabezpečit minimálně plyn pro domácí spotřebu Slovenska, což máme zabezpečené. Dokonce bez zvyšování cen plynu,“ prohlásil slovenský premiér Robert Fico před dnešním jednáním v Bruselu s představiteli Evropské komise. „Rovněž jsem chtěl dostat odpověď od ruského partnera, zda je Ruská federace připravena pokračovat v dodávkách plynu na tranzit přes Ukrajinu a Slovensko dále na západ. Odpověď byla kladná, ruská strana byla vždy spolehlivým dodavatelem energií,“ uvedl ve videu, které ve středu zveřejnil na Facebooku. „V Bruselu si kvůli Zelenskému nebudu dávat servítku před ústa,“ označil spot.
Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Záporoží si ve středu podle nově zveřejněné bilance vyžádal 13 mrtvých a 113 zraněných, z nichž deset je ve vážném stavu. Dnes ráno o tom podle webu RBK-Ukrajina informoval šéf oblastní správy Ivan Fedorov.
„Zemřelo 13 lidí. Zdravotní pomoc dostalo 113 lidí včetně 13letého dítěte. Aktuálně je v nemocnici 59, z nichž je deset ve vážném stavu,“ uvedl Fedorov. „To jsou následky včerejšího ruského útoku na Záporoží,“ dodal.
Na americké letecké základně Ramstein na západě Německa se dnes uskuteční další jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny. Zúčastní se ho mimo jiné americký ministr obrany Lloyd Austin, generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Půjde pravděpodobně o poslední setkání v tomto formátu před nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
