Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajinská tajná služba SBU zadržela prokremelského internetového provokatéra (20), který se před spravedlností skrýval mezi mnichy a jeptiškami. „Příslušníci SBU pachatele zadrželi poblíž mužského kláštera Ukrajinské ortodoxní církve Moskevského patriarchátu v Bukovině, kde se skrýval a plánoval nelegální přechod hranice do EU,“ uvádí služba.
„Po vypuknutí války v plném rozsahu publikoval na Instagramu příspěvky na podporu okupantů. Ve svých komentářích a publikacích chválil Kadyrova a jemu podřízené militantní skupiny bojující proti Ukrajině. Zároveň provokatér o ukrajinských vojácích šířil dezinformace a vyzýval je, aby před nájezdníky složili zbraně,“ shrnuje SBU obvinění. Zatykač na něj přišel už roku 2022, avšak stihnul upláchnout.
„Den před vzetím do vazby podezřelý tajně opustil svůj domov a začal se skrývat v místním ženském klášteře. Později se podezřelý přestěhoval do Ternopilské a poté Černovické oblasti. V západních oblastech Ukrajiny se také skrýval v kostelech, kde výměnou za útočiště pracoval jako údržbář. Podle dostupných údajů se pachatel připravoval na útěk z Bukoviny do sousední země EU. K tomu začal aktivně studovat cizí jazyk a chystat trasy pro ilegální překračování hranic,“ dodala SBU s tím, že mu hrozí osm let vězení.
Téměř 30.000 Ukrajinců získalo od začátku loňského roku status nezvěstných - jde o vojáky i civilisty. Celkem se pohřešuje 59.000 Ukrajinců. S odvoláním na ukrajinského zmocněnce pro otázky pohřešovaných za zvláštních okolností Artura Dobroserdova to dnes napsal server Ukrajinska pravda.
„Jednou měsíčně sestavujeme statistiku nezvěstných podle regionů - na základě registrace místa pohřešované osoby. Podle údajů ke konci prosince 2024 byla na prvním místě Doněcká oblast, dále Dněpropetrovská a Charkovská oblast,“ řekl Dobroserdov s odkazem na regiony na východě Ukrajiny, kde pokračují boje s ruskými invazními vojsky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluvil s prezidentkou Švýcarska Karin Keller-Sutterovou a poblahopřál jí k nástupu do funkce v roce 2025. „Vyjádřil jsem vděčnost za švýcarskou podporu Ukrajiny, včetně úspěšné organizace mírového summitu. Je důležité, abychom i nadále spolupracovali na dosažení spravedlivého a trvalého míru,“ napsal na sociální síť X ukrajinský prezident.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
