Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Dvě a více procent HDP vydalo na obranu v loňském roce podle oficiálních odhadů NATO 23 členských zemí z 32. V roce 2023 to bylo 11 zemí. Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 tento závazek splnilo. Za loňský rok se podle úřadu podařilo vyčerpat na obranné výdaje 166,8 miliardy korun, což je podle makroekonomické predikce z listopadu 2,09 procenta HDP.
Nejvíce vydalo loni podle oficiálních odhadů NATO na obranu Polsko (4,12 procenta HDP), Estonsko (3,43 procenta) a USA (3,38 procenta). Nejméně vydaly Lucembursko (1,29 procenta), Slovinsko (1,29 procenta) a Španělsko (1,28 procenta).
Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) působící v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně, kterou okupuje Rusko, v neděli upozornili na to, že intenzita bojů v okolí podniku v posledních hodinách zesílila. MAAE o tom informovala na svých internetových stránkách. Moskva dnes uvedla, že v neděli odrazila ukrajinský dronový útok na elektrárnu. Ta je největším zařízením svého druhu v Evropě.
MAAE uvedla, že její zástupci v neděli u Záporožské jaderné elektrárny dvakrát slyšeli hlasité výbuchy a mají zprávy o dronovém útoku na její výcvikové středisko. Nebyli schopni potvrdit, zda tyto incidenty měly nějaké následky. U elektrárny podle nich také zněla střelba z automatických zbraní.
Ukrajinské bezpečnostní orgány odvrátily teroristický útok, který ruské tajné služby údajně plánovaly v Kyjevské oblasti a jehož cílem měli být ukrajinští vojáci. Podle ukrajinských médií o tom dnes informovala ukrajinská tajná služba (SBU), která v souvislosti s případem zadržela čtyři lidi.
Ruští agenti podle SBU chystali výbuch ve vchodu do budovy, kde sídlí jeden z útvarů ukrajinské armády. Výbušné zařízení měl na místo přinést neplnoletý spolupracovník ruských tajných služeb oblečený do uniformy ukrajinské armády. Rusové prý sledovali pohyb mladíka a výbušné zařízení chtěli odpálit na dálku v okamžiku, kdy vejde do budovy. „Byl přesvědčený, že batoh exploduje, až z objektu odejde, a nevěděl o tom, že má při akci sám zemřít,“ tvrdí SBU. Zároveň obviňuje ruské tajné služby, že se snažily vyvolat na Ukrajině dojem, že armádou zmítají vnitřní konflikty.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
