Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Ficovy výhrůžky jsou pro mě k smíchu. Takovým krokem by Slovensko poškodilo jen sebe, protože by přišlo o příjmy z exportu elektřiny na Ukrajinu. K tomu je Slovensko jako člen EU vázáno unijními pravidly a dohodami, nemůže tak smlouvy jednoduše porušovat,“ komentoval šéf ukrajinského Centra pro energetický výzkum Oleksandr Charčenko výhrůžky Roberta Fica. Slovenský premiér nevyloučil v odvetě za ukončení tranzitu ruského plynu pozastavit Kyjevu dodávky elektřiny.
Charčenko to řekl v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Podíl slovenského dovozu elektřiny na Ukrajinu označil Charčenko za relativně malý. „Pochází odtud mezi 15 a 19 procenty importu. To odpovídá asi 1,2 procenta celkové spotřeby elektřiny na Ukrajině. Toto množství lze snadno nahradit z jiných zemí, jako je Polsko nebo Rumunsko,“ uvedl.
„Všechny průmyslové podniky jsou v nečinnosti, s výjimkou těch, které se věnují produkci potravin - tedy přímo zajišťují potravinovou bezpečnost Podněstří,“ řekl Sergej Obolonik, místopředseda vlády Podněstří - separatistického regionu Moldavska. Důvodem je přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Je podle něj předčasné soudit, jak se situace dále vyvine. „Problém je natolik rozsáhlý, že pokud zůstane nevyřešen dlouhou dobu, budeme mít nevratné změny: podniky ztratí schopnost se rozběhnout,“ dodal.
Podněstří podle Reuters od středy pociťuje bolestivě dopady přerušení dodávek ruského plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Kyjev ve středu ukončil přepravu suroviny z Ruska do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem.
Slovenský premiér Fico pohrozil Ukrajině po ukončení tranzitu plynu kromě zastavení dodávek elektřiny i snížením podpory Ukrajincům na Slovensku.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
