Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Rusko od začátku ukrajinského vpádu do ruské Kurské oblasti ztratilo více než 38 000 vojáků a 1 000 kusů techniky, uvedl vrchní velitel Oleksandr Syrskij.
Jako jednu z největších porážek Moskvy označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnešní ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Naprostá většina evropských zemí se změně podle vyjádření ukrajinské hlavy státu úspěšně přizpůsobila.
„Když (ruský prezident Vladimir) Putin před více než 25 lety převzal moc v Rusku, přečerpalo se ročně přes Ukrajinu do Evropy více než 130 miliard metrů krychlových plynu. Dnes je tranzit ruského plynu roven nule. To je jedna z největších porážek Moskvy,“ uvedl na platformě Telegram Zelenskyj.
Papež František dnes u příležitosti Světového dne míru, který si každoročně 1. ledna připomíná katolická církev, poděkoval všem, kdo se snaží o diplomatické řešení v oblastech ozbrojených konfliktů a ukončení válek. Vyzval také lídry zemí s křesťanskou tradicí, aby šli příkladem a odpustili, nebo snížili dluhy nejchudším zemím. Informoval o tom server Vatican News.
„Modleme se za to, aby na všech frontách skončily boje a aby se usilovalo o mír a usmíření,“ řekla hlava katolické církve v poledne k věřícím, kteří se shromáždili na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Někteří přinesli cedule s názvy oblastí, kde trvají ozbrojené konflikty. Papež dnes opět zmínil mimo jiné válku na Ukrajině či v Pásmu Gazy.
Dopoledne papež František, který v prosinci oslavil 88. narozeniny, odsloužil první mši roku v bazilice svatého Petra ve Vatikánu. Během ní podle agentury EFE apeloval na „ochranu života“ a „každého stvoření narozeného z ženy od početí až po smrt“, což označil za „základ pro budování mírové civilizace“. Vyzval přitom k ochraně „života v lůně“, života dětí, těch, kteří trpí, chudých, starých či osamělých.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
