Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni, jak je prezentuje Ukrajina.
Moskvu neuspokojují návrhy zaznívající z týmu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru s agenturou TASS, jehož text dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. Ukrajina se již 34 měsíců brání ruské agresi, a to i díky rozsáhlé západní, především americké pomoci.
Moskva dosud nedostala žádné oficiální návrhy, navíc až do Trumpovy inaugurace 20. ledna veškerou politiku určuje stávající prezident Joe Biden, a tak pouze jeho vláda má pravomoci s Ruskem jménem Spojených států vyjednávat. Fakticky se však žádná jednání o Ukrajině nevedou, upozornil Lavrov.
Obvodní soud pro Prahu 1 se bude muset znovu zabývat výší trestu pro aktivistu Jaroslava Popelku v souvislosti s výzvou ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Obvodní soud mu letos v říjnu prodloužil trest vězení o čtyři měsíce na jeden rok. Popelka podal proti verdiktu stížnost k Městskému soudu v Praze.
Popelka vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky loni v březnu na protivládní demonstraci na Václavském náměstí v Praze. Soudy mu za podněcování původně uložily čtyřměsíční podmíněný trest a zákaz pobytu na území hlavního města na rok a půl. Popelka ale porušil stanovená pravidla, a soud mu tak trest zpřísnil na nepodmíněný. V říjnu pak obvodní soud trest vězení prodloužil o čtyři měsíce.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
