Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) ve spolupráci se Světovou bankou v rámci programu PEACE in Ukraine poskytla Ukrajině humanitární pomoc ve výši 485 milionů dolarů, uvedl premiér Denys Šmyhal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval k důkladnému vyšetření zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek Azerbaijan Airlines (AZAL). Připomněl v této souvislosti ruské lži o letu MH17, který v létě 2014 nad východní Ukrajinou sestřelila podle nizozemských vyšetřovatelů ruská raketa.
„Každý lidský život je cenný a každá ztráta života si zaslouží důkladné vyšetření, abychom zjistili pravdu. Vidíme, že jasné vizuální důkazy na místě havárie ukazují na odpovědnost Ruska za tragédii,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X. „Pokud se Rusko rozhodne šířit lži stejným způsobem, jako to udělalo v případě MH17, budeme muset zesílit veškerý mezinárodní tlak na Moskvu, abychom zjistili pravdu a zajistili odpovědnost,“ dodal.
Severokorejské síly mají v ruské válce proti Ukrajině masivní ztráty, uvedl dnes podle agentury Reuters bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Jen za poslední týden podle něj v ruské Kurské oblasti v boji s Ukrajinci padlo nebo bylo zraněno několik tisíc severokorejských vojáků.
Vojáci z KLDR se podle tvrzení Kyjeva na podzim zapojili do snahy ruských sil získat zpět část Kurské oblasti, kterou obsadily ukrajinské síly v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
