Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„26. prosince 1991 byl formálně rozpuštěn Svaz sovětských socialistických republik a vzniklo patnáct nezávislých států. Naděje, že to znamená konec Říše zla, nevydržela dlouho. Nástupnickým státem se stala Ruská federace...,“ připomněl dnes ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
26. prosince 1991 byl formálně rozpuštěn Svaz sovětských socialistických republik a vzniklo patnáct nezávislých států. Naděje, že to znamená konec Říše zla, nevydržela dlouho. Nástupnickým státem se stala Ruská federace… pic.twitter.com/4cdZVxnBXJ
— Martin Dvořák 🌈 (@_MartinDvorak) December 26, 2024
Ruský dronový útok na tržiště ve městě Nikopol v Dněpropetrovské oblasti zranil 6 osob, uvedla Státní pohotovostní služba Ukrajiny.
Rusko už od počátku války, kterou rozpoutalo 24. února 2022, v napadené zemi přišlo o 20 971 bezpilotních letounů, vyplývá ze statistiky, kterou každé ráno aktualizuje generální štáb ukrajinské armády. Ta dále mimo jiné uvádí, že z boje bylo za dobu války vyřazeno 780.860 vojáků bojujících na straně Ruska, z toho 1540 během uplynulého dne.
Rusko už také přišlo o 9630 tanků, 19.933 obrněných bojových vozidel, 32.180 dalších vozidel a cisternových vozů, 21.357 dělostřeleckých systémů, 1256 salvových raketometů, 1031 systémů protivzdušné obrany, 369 letounů, 329 vrtulníků, 28 lodí a jednu ponorku, tvrdí ukrajinská armáda. Údaje žádné ze stran konfliktu nelze v podmínkách války nezávisle ověřit.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
