Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Slovenská opozice tvrdě odsoudila dnešní jednání premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu. Strana Progresivní Slovensko (PS) mluví o zradě národních zájmů, Svoboda a Solidarita (SaS) o hanbě. Vládní strany Hlas a Směr-SD se k záležitosti nevyjádřily, píše slovenský tisk. O cestě oficiálně neinformovala ani slovenská vláda.
Roli české vlády v zajištění energetické nezávislosti na Rusku vyzdvihl ve vyjádření pro ČTK v souvislosti s dnešním jednáním slovenského premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem český premiér Petr Fiala (ODS).
„Naše zahraniční politika míří opačným směrem než do Ruska, i proto jsme za poslední dva roky přijali řadu opatření, abychom na něm byli energeticky nezávislí a mohli plyn kupovat od spolehlivějších partnerů,“ napsal ČTK Fiala.
Rusko by se v rámci svých hybridních útoků mohlo pokusit ovlivnit parlamentní volby v Německu, které jsou plánovány na konec února. V německých médiích to uvedl ministr obrany a sociálnědemokratický politik Boris Pistorius. Podle něj se Rusko svými aktivitami snaží rozdělit německou společnost a podkopat důvěru ve stát, informovala dnes agentura DPA.
„(Rusky prezident Vladimir) Putin vede hybridní útoky a hlavně Německo je v hledáčku,“ řekl ministr obrany. Podle něj se Německo musí připravit, aby dokázalo takovým útokům čelit. „Popírat hrozbu, protože je pro nás nepohodlná, ji nezmenší, ale naopak zvětší,“ uvedl ministr za SPD, o kterém se jednu dobu spekulovalo jako o možném kandidátovi na kancléře.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
