Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
O situaci na Ukrajině jednali v telefonickém hovoru ministři zahraničí Ruska a Švýcarska. Oznámila to dnes na svém webu ruská diplomacie, podle níž její šéf Sergej Lavrov svému švýcarskému protějšku Ignaziovi Cassisovi ve středu řekl, že je nesmysl dávat Moskvě ultimáta. Vyjádření Bernu zatím není k dispozici. Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko před téměř třemi roky.
Lavrov podle ruského prohlášení Cassisovi podrobně vysvětlil postoj Moskvy k řešení ruské války proti Ukrajině a připomněl červnové prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, kdy šéf Kremlu stanovil podmínky pro možné vyjednávání. „Byla zdůrazněna nepřípustnost rozšíření NATO na východ, která se stala jednou z hlavních příčin současného stavu,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes telefonicky jednal se zvoleným prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem, tématy byla bezpečnost Evropy a ruská invaze na Ukrajinu. Novinářům to oznámil kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit. Scholz Trumpovi rovněž řekl, že bude Ukrajinu podporovat v obraně před ruskou útočnou válkou, dokud to bude nutné.
Kancléř s nastupujícím republikánským prezidentem hovořili o výzvách bezpečnostní politiky v Evropě. Podrobnosti Hebestreit neuvedl. Trump v minulosti evropské země Severoatlantické aliance včetně Německa opakovaně kritizoval, že do své obrany neinvestují dostatek peněz. Několikrát tehdy zpochybnil americké závazky Evropu v případě napadení bránit.
Obrazem: Volodymyr Zelenskyj na summitu EU v Bruselu
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
