Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
O novém směřování Německa musí teď rozhodnout voliči. V projevu ve Spolkovém sněmu před hlasováním o důvěře to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Cílem hlasování, které vyvolal, je podle něj umožnit předčasné volby a rozhodnout mimo jiné o další podpoře Ukrajiny či investicích do infrastruktury. Poslanci budou o důvěře v Scholze rozhodovat po kancléřově projevu a zhruba 90minutové rozpravě. Očekává se, že ji nedostane. Volby by se měly uskutečnit 23. února.
Scholz v projevu také řekl, že nadcházející volby rozhodnou mimo jiné o tom, jak bude Německo dál podporovat Ukrajinu, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Zároveň zopakoval, že on odmítá dodat Kyjevu střely s plochou dráhou letu Taurus a že jako kancléř nedopustí vyslání německých vojáků na Ukrajinu. Volby podle Scholze rozhodnou také o tom, jak bude v Německu vypadat infrastruktura, která potřebuje nutně investice.
Rusko se musí připravit na možnou válku s NATO v Evropě v nejbližším desetiletí, prohlásil podle médií ruský ministr obrany Andrej Belousov při dnešní poradě vedení ruských ozbrojených sil, které se zúčastnil prezident Vladimir Putin.
Rusko musí být připraveno „na jakýkoliv vývoj situace ve střednědobé perspektivě“, a to „včetně možného válečného konfliktu se Severoatlantickou aliancí v Evropě v nejbližším desetiletí“, řekl Belousov s odvoláním na závěry červencového summitu NATO ve Washingtonu.
Bylo vyrobeno již téměř 100 kusů nových ukrajinských hybridních raket Peklo, zbraň vstoupila do sériové výroby, informovala 16. prosince Ukrajinská pravda.
Ukrajina se poslední dobou pokouší zvýšit objem výroby bezpilotních letounů a raket dlouhého doletu. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina chce v příštím roce vyrobit nejméně 30 000 bezpilotních letounů dlouhého doletu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
