Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajinské námořní drony podnikly útok na Ruskem obsazené těžební plošiny poblíž pobřeží anektovaného Krymského poloostrova. Dnes to uvedlo ukrajinské námořnictvo, podle nějž byly zničeny sledovací systémy nepřítele. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Ministři zahraničí Ruska, Íránu a Turecka se dnes v Dauhá podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova shodli, že boje v Sýrii musí okamžitě skončit. Islamistické povstalce, kteří se rychle přibližují k Damašku, Lavrov označil za teroristy. Ruský ministr zahraničí také řekl, že je nepřípustné „teroristickým skupinám“ umožnit, aby ovládly syrské území.
Moskva patří k nejbližším spojencům režimu syrského autokrata Bašára Asada a v bojích proti povstalcům ho podporuje i tentokrát. Přesto ale rebelové vedení islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) rychle postupují k metropoli Damašku. Některé povstalecké skupiny jsou od ní podle AFP vzdálené jen zhruba deset kilometrů jihozápadním směrem.
Ruští váleční blogeři navíc podle agentury Reuters vyjadřují obavu, že vážnému ohrožení čelí i dvě strategicky významné ruské vojenské základny v Sýrii. Kvůli válce na Ukrajině, kterou Moskva vede už třetím rokem, je její kapacita zasáhnout ve prospěch Asada, stejně jako to udělala v roce 2015, výrazně omezená.
„Děkuji, Dánsko! Díky podpoře partnerů, jako jste vy, bude naše nebe bezpečnější,“ napsal poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko na X a sdílel video se stíhačkami F-16, které Dánsko Ukrajině dodalo.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
