Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruský soud poslal na sedm let do vězení advokáta, který hájil novináře Ivana Safronova odsouzeného za vlastizradu. Třiašedesátiletý právník Dmitrij Talantov čelil obviněním ze šíření lživých zpráv o ruské armádě a podněcování k nenávisti, napsal dnes server Meduza. Talantov vinu odmítl. Zvláštní zpravodajka OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Rusku Marijana Kacarovová už ve středu vyzvala k jeho propuštění. Kriminalizace vyjádření nenásilného názoru nebo pokojného nesouhlasu s válkou podle ní porušuje mezinárodní standardy týkající se lidských práv.
Podívejte se na aktuální snímky s Vladimirem Putinem z jeho návštěvy Kazachstánu. Na posledním snímku je ruský prezident s prezidentem země Kasymem-Žomartem Kemelulyem Tokajevem.
Rusko provede další bojové testy rakety Orešnik (Líska), která je již v sériové výrobě. Dnes to v kazašské Astaně na summitu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) podle agentury TASS prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň varoval, že Moskva v odvetě za ukrajinské údery v hloubi Ruska může zaútočit proti rozhodovacím centrům v Kyjevě. Podle něj ukrajinské vedení již není legitimní a nemá právo vydávat armádě rozkazy.
Šéf Kremlu se vyjádřil i k rannímu masivnímu úderu na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, která jen na západě země připravila o dodávky elektřiny přes milion odběratelů. Řekl, že při útoku vypustilo Rusko 90 raket a 100 dronů, které zasáhly 117 cílů. „Byla to odveta za pokračující útoky raketami ATACMS na naše území,“ poznamenal Putin.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
