Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Opozice včetně hnutí Slovensko (dříve OLaNO) expremiéra Igora Matoviče plánovanou cestu Fica do Ruska kritizovala. „Bohužel, pro celé Slovensko bude znamenat tato jeho účast na oslavách v Moskvě mezinárodní ostudu, protože nikdo z premiérů vyspělých zemí Evropy, kromě Fica a Orbána, nebude dělat vrahovi Putinovi komparz,“ uvedl předseda poslaneckého klubu hnutí Slovensko Michal Šipoš.
„Směrem k našim západním partnerům bude tato cesta do Ruska signálem, že Slovensko nechce dál být součástí demokratických západních zemí, ale podporuje válečného agresora, jakým je Rusko," uvedl předseda strany Svoboda a Solidarita (SaS) Branislav Gröhling. Právě SaS a někdejší OLaNO byly součástí bývalé vlády, která po ruské invazi do sousední země podporovala Ukrajinu i dodávkami vojenské techniky.
Dva novináři německé veřejnoprávní stanice ARD v Moskvě museli na žádost ruského ministerstva zahraničí odevzdat své akreditace. Zpravodaj ARD společně s technickým pracovníkem tak přišli o oprávnění pracovat na místě a musí opustit Rusko, informuje televize ARD. Moskva tak reagovala na vyhoštění dvou ruských novinářů z Berlína, píše agentura Reuters.
Moskevský komunální politik Alexej Gorinov, který si již odpykává sedmiletý trest za odsouzení ruské invaze na Ukrajinu, dnes na úvod dalšího procesu opět kritizoval ruský útok na sousední zemi a vyzval k ukončení války na Ukrajině. Gorinov je nově obviněn ze schvalování terorismu, hrozí mu pětiletý trest. Dnes se vyjadřoval z boxu pro obviněné v soudní síni, informovala agentura Reuters.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
