Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes odsoudil přetrvávající hrozbu nášlapných min, píší agentury. Ocenil práci na odstraňování a likvidaci min po celém světě. „Hrozba však přetrvává,“ uvedl generální tajemník OSN ve zprávě. Podle něj hrozbu představuje „obnovené používání protipěchotních min některými stranami úmluvy, jakož i zpoždění některých stran při plnění závazků tyto zbraně zničit.“
Guterres vyzval 164 signatářů úmluvy, mezi něž patří Ukrajina, ale nikoli Rusko nebo Spojené státy, aby plnili své povinnosti a úmluvu respektovali. Úmluva byla podepsána v roce 1997 a vstoupila v platnost v roce 1999. Guterresův projev přednesla náměstkyně generálního tajemníka OSN Armida Alisjahbanaová.
Podle francouzského deníku Le Monde obnovila Francie společně s Velkou Británií rozhovory směřující k možnému vyslání vojenských jednotek na podporu Ukrajiny. „S vyhlídkou na americký odklon od Kyjeva v důsledku návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Paříž a Londýn nevylučují, že povedou koalici na Ukrajině za podmínek, které budou teprve upřesněny,“ sdělil deník na základě informací svých důvěryhodných zdrojů.
Německý kancléř Olaf Scholz na tiskové konferenci po svém znovuzvolení volebním lídrem SPD zopakoval, že Ukrajina se může spolehnout na německou podporu při obraně proti ruské agresi. Zároveň potvrdil, že se nic nemění na jeho rozhodnutí nedodat Kyjevu rakety s plochou dráhou letu Taurus.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
