Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Rozsah území, kde se odehrává válečný konflikt, ve světě za poslední tři roky vzrostl o 65 procent, což odpovídá téměř dvojnásobku rozlohy Indie. Uvádí to zpráva londýnské analytické společnosti Verisk Maplecroft, která vyhodnocuje intenzitu konfliktů ve světě. Hlavními ohnisky bojů jsou nyní Ukrajina a Blízký východ, avšak největší nárůst zaznamenaly státy v Africe.
Ozbrojené boje, které v poslední době vypukly, mají dalekosáhlé dopady na obchod, ekonomický růst a na potravinovou bezpečnost, sdělil serveru The Guardian Hugo Brenan z Verisk Maplecroft. Ruská agrese na Ukrajině tak například narušila dodávky obilí do Afriky a na Blízký východ. Podobně ovlivňují potravinovou bezpečnost i jemenští povstalci Húsíové, kteří útočí na obchodní lodě v Rudém moři.
Severní Korea a Rusko se tento týden při jednáních na vysoké úrovni dohodly na rozšíření hospodářské spolupráce. Uvedla to dnes severokorejská oficiální tisková agentura KCNA. Podrobnosti dohody, kterou ve středu podepsali vysocí obchodní představitelé KLDR a ruská delegace vedená ruským ministrem přírodních zdrojů Alexandrem Kozlovem, ale podle agentury AP neuvedla. Ruská tisková agentura TASS v úterý uvedla, že představitelé se po předchozím kole rozhovorů dohodli na zvýšení počtu charterových letů na podporu cestovního ruchu.
Při nočním ruském útoku na Kryvyj Rih bylo zraněno 15 lidí. Devět lidí bylo hospitalizováno, včetně 24leté ženy a 17letého chlapce. Dalším obětem, včetně 32letého muže a 16letého chlapce, byla na místě poskytnuta lékařská pomoc, uvedl guvernér Serhij Lysak.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
