Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Díky USA může Ukrajina nadále bojovat a Rusko nevyhrálo, uvedl šéf NATO Mark Rutte. „Musíme dělat víc pro to, aby Ukrajina mohla dále bojovat a zabránit Putinovi v tom, aby byl úspěšný,“ prohlásil Rutte. Spolupráce Ruska a Severní Koreje představuje podle něj hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale i pro evropskou část NATO a také pro Spojené státy, Jižní Koreu či Japonsko. Rusku ale pomáhá i Čína a Írán, Moskva jim za to platí či dodává jiné technologie a Teherán tak může rozdmýchávat další konflikty na Blízkém východě, dodal šéf NATO.
Rusko po 73 dnech podniklo kombinovaný útok na Kyjev, použilo asi balistické střely, střely s plochou dráhou letu i drony, uvedlo velení metropole.
Ukrajinské úřady dnes ráno v celé zemi vyhlásily poplach kvůli ruskému leteckému útoku. Podle agentury Reuters byly poté slyšet výbuchy v Kyjevě. Rozsah případných škod není jasný.
"(Ruský prezident Vladimir) Putin zahajuje raketový útok na Kyjev," napsal na platformě Telegram šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
