Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Generální tajemník OSN António Guterres se má ve čtvrtek setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přicestoval do Kazaně na summit rozvíjejících se ekonomik BRICS. Guterres má s Putinem na první schůzce od dubna 2022 jednat o situaci na Ukrajině, která třetím rokem čelí ruské agresi, a o vývoji na Blízkém východě.
V Kazani se od úterka koná třídenní summit mezivládní organizace BRICS, která je považována za konkurenta skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. BRICS sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku a od letoška další země, včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. Do Kazaně podle médií dorazili vůdci desítek zemí, což podle komentátorů svědčí o neúspěchu západních snah o izolaci Ruska.
Česko podle premiéra Petra Fialy (ODS) naplní do konce roku cíl dodat ve své iniciativě Ukrajině 500 000 kusů velkorážové munice. Dodávky by pak měly pokračovat kontinuálně, řekl Fiala v rozhovoru s ČTK. Vyslovil se pro další vojenskou podporu Ruskem napadené země, která musí zahrnovat i pomoc s energiemi přes letošní zimu, protože Rusko útočí zcela záměrně na energetickou infrastrukturu.
Počet obyvatel Ukrajiny se od začátku rozsáhlé ruské invaze v roce 2022 snížil o deset milionů, tedy asi o čtvrtinu. Podle agentury Reuters to dnes uvedla představitelka OSN Florence Bauerová, podle níž stojí za úbytkem populace útěk uprchlíků z vlasti před boji, prudce klesající porodnost a válečná úmrtí.
„Porodnost prudce poklesla a v současné době se pohybuje kolem jednoho dítěte na ženu, což je jedna z nejnižších hodnot na světě,“ uvedla na tiskové konferenci v Ženevě Bauerová z Populačního fondu OSN (UNFPA), kde vede sekci pro východní Evropu. K udržení stabilní populace je podle Reuters zapotřebí porodnost 2,1 dětí na ženu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
