Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by armáda potřebovala, letošní čísla nejsou dobrá. Řehka to dnes řekl novinářům po zahájení pražské výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích, přesná čísla neuvedl.
Resort obrany měl podle zprávy ministerstva obrany počátkem letošního roku 27.826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníků aktivních záloh.
Severní Korea vyšle do války na Ukrajině 12.000 vojáků na pomoc ruské armádě
1500 už jich do Ruska odjelo, tvrdí podle médií jihokorejská rozvědka. Podle agentury Reuters přesun příslušníků severokorejských speciálních sil začal 8. října. Podle agentury AFP už KLDR vyslala lodí do ruského Vladivostoku první kontingent o síle 1500 vojáků. Jednotky obdržely ruské uniformy, ruské zbraně a falešné ruské průkazy totožnosti, napsal Reuters s odvoláním na NIS. Jižní Korea údajně při identifikaci severokorejského vojáka nasazeného pro pomoc Rusku použila technologie umělé inteligence pro rozpoznávání obličeje.
Spojené státy a Německo musejí pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, dokud Ruskem napadená země nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru. Na slavnostní ceremonii v sídle německých prezidentů v Berlíně to dnes řekl americký prezident Joe Biden. Německý prezident Frank-Walter Steinemier Bidenovi poděkoval za „vůdčí roli“ v pomoci Ukrajině i za podporu přátelství mezi USA a Německem, které má podle něj existenční význam.
„Nesmíme polevit, nesmíme projevit únavu,“ řekl Biden v projevu k podpoře Ukrajiny, která se už třetím rokem brání ruské invazi. „Musíme pokračovat, dokud Ukrajina nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru,“ dodal. Podle něj je společným úkolem USA a Německa obrana svobody a demokracie, o než se v současnosti bojuje hlavně na Ukrajině.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
