Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Z trestanecké kolonie v Tulské oblasti na západě Ruska byl dnes propuštěn Alexej Moskaljov, který se předmětem zájmu vyšetřovatelů stal kvůli protiválečné kresbě své dcery Maši. Odpykával si trest za „diskreditaci ruské armády“. O Moskaljovově propuštění informují ruskojazyčná média.
Aktivistovi Jaroslavu Popelkovi dnes soud prodloužil trest vězení o čtyři měsíce na jeden rok. Muže původně justice potrestala podmíněným trestem za to, že vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea při loňské protivládní demonstraci. Porušil ale stanovená pravidla a soud mu tak trest změnil na nepodmíněný. Popelka je ve vězení také za další činy, třeba za porušení zákazu vstupu na území Prahy. Proti dnešnímu rozhodnutí podal stížnost. Uvedla to Česká televize (ČT).
Popelka dříve nenastoupil do vězení, policisté po něm vyhlásili pátrání. Zadrželi ho minulý měsíc a předali do výkonu trestu.
Ruská prokuratura požaduje odškodné přes miliardu eur (více než 25 miliard Kč) od britské energetické skupiny Shell, která se po zahájení ruské invaze na Ukrajinu rozhodla z Ruska stáhnout. Informovala o tom dnes ruská tisková agentura RIA Novosti.
Prokuratura tento měsíc podala žalobu na několik divizí společnosti Shell. Soud podle agentury Intefax následně uvedl, že cílem žaloby je získat náhradu za ztráty způsobené neplněním závazků. Neupřesnil však, jakou částku žaloba po firmě požaduje.
„Vymáhá se více než miliarda eur,“ odpověděla dnes tisková služba moskevského arbitrážního soudu na dotaz agentury RIA Novosti ohledně výše požadovaného odškodného.
Společnost Shell patří mezi největší ropné podniky na světě. Firma v loňském roce vydělala 28,25 miliardy dolarů (přes 650 miliard Kč), proti předchozímu roku její zisk nicméně téměř o 30 procent klesl.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
