Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to dnes řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.
Hlava státu nepovažuje za překvapení, že země jako Severní Korea, Írán, Niger nebo Venezuela se počítají mezi nejbližší ruské spojence, právě kvůli tomu, že ruská agrese pro některé byla inspirací. Všichni mají podle Pavla zodpovědnost za to, že se tento úpadek mezinárodních standardů zastaví.
Při ruských útocích na Ukrajinu zahynulo během uplynulého dne pět lidí
Čtyři lidé byli zabiti ve městě Časov Jar a v obcích Zvanivka a Vyšněve v Doněcké oblasti, uvedl gubernátor Vadym Filaškin. Další tři lidé byli v regionu během uplynulého dne zraněni.
Ve městě Kupjansk v Charkovské oblasti utrpěl v důsledku útoku ruského dronu zranění 56letý muž, uvedl gubernátor Oleh Syniehubov. V Chersonské oblasti se ruské síly zaměřily na osm sídel, včetně regionálního centra Chersonu. Jedna osoba byla zabita a čtyři byly zraněny, informoval gubernátor Oleksandr Prokudin.
Moskva neobdržela od Berlína návrh na telefonický rozhovor mezi německým kancléřem Olafem Scholzem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, řekl mluvčí Kremlu agentuře Interfax. Prohlášení přišlo poté, co německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že Putin není ochoten se Scholzem hovořit o zprostředkování míru na Ukrajině.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
