Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha přijel do Ruska, kde prohlásil, že chce poděkovat za osvobození od fašismu a omluvit se za to, co označil jako rusofobii na Západě. Jeho výpravy si všímají slovenská i ruská média. Podle serveru Štandard je Blaha všeobecně považovaný za nejvíce proruského politika na Slovensku. Vztahy mezi Ruskem a Západem se výrazně zhoršily poté, co vojska vyslaná ruským prezidentem Vladimirem Putinem napadla Ukrajinu.
„Rusko je stále krásné, stále moudré, stále vyspělé... A já jsem přišel poděkovat za osvobození od fašismu. A omluvit se za rusofobii na Západě,“ uvedl slovenský europoslanec na platformě Telegram.
V dočasných ubytovacích zařízeních žije kvůli ukrajinskému ostřelování přes 30 000 obyvatel příhraničních oblastí, uvedla dnes ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová. Z Kurské oblasti, kam v srpnu pronikly ukrajinské jednotky a část území obsadily, podle činitelky úřady evakuovaly přes 112 000 obyvatel. Její prohlášení nebylo možné nezávisle ověřit, podotkla agentura Reuters.
Působení ruských tajných služeb v Německu je stále agresivnější, přibylo případů špionáže i sabotáží
Na veřejném slyšení šéfů trojice německých tajných služeb ve Spolkovém sněmu to dnes prohlásil ředitel civilní kontrarozvědky BfV Thomas Haldenwang. Šéf civilní rozvědky BND Bruno Kahl poslance varoval, že Rusko vydává na armádu výrazně více než Severoatlantická aliance a že do konce této dekády budou jeho ozbrojené síly pravděpodobně personálně i materiálně schopny území NATO napadnout.
„Sledujeme agresivní chování ruských zpravodajských služeb,“ řekl poslancům výboru pro kontrolu tajných služeb šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Haldenwang. Podle něj přibylo případů ruské špionáže i sabotáží, „a to jak kvantitativně, tak i kvalitativně“.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
