Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruská protivzdušná obrana v noci nad regiony sousedícími s Ukrajinou zlikvidovala 16 ukrajinských dronů. Podle agentury Reuters to dnes ráno oznámilo ruské ministerstvo obrany.
Celkem 14 bezpilotních strojů sestřelila podle prohlášení úřadu ruská armáda nad Belgorodskou oblastí na západě Ruska. Dva další drony pak zlikvidovala nad vodami Černého moře.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová se v případě svého zvolení prezidentkou nesejde s ruským vůdcem Vladimirem Putinem bez účasti zástupce Ukrajiny. Demokratická prezidentská kandidátka to řekla v pondělním rozhovoru s televizí CBS. Odpovídala v něm také na otázky k dalším tématům listopadových voleb, zejména k ekonomice či migraci.
„Ukrajina musí mít slovo, pokud jde o budoucnost Ukrajiny,“ odpověděla Harrisová na dotaz, zda by se sešla s Putinem v zájmu ukončení války, rozpoutané před více než dvěma a půl lety ruskou invazí do sousední země.
Válečné lodě Ruska a Číny provedly v severozápadní části Tichého oceánu společné manévry zaměřené na obranu proti ponorkám. Informovaly o tom ruské tiskové agentury, podle nichž nichž hlídky navazují na zářijové společné cvičení.
Rusko společnými manévry usiluje o pomoc Číny při snaze dosáhnout svého dlouhodobého cíle stát se velmocí v tichomořském regionu. Moskva zároveň podporuje čínské územní nároky v Jihočínském moři i jinde. Peking naproti tomu nekritizuje ruskou invazi na Ukrajinu, která vypukla v únoru 2022. Čína sice Rusku přímo neposkytuje zbraně, ale stala se pro něj klíčovým ekonomickým partnerem jakožto hlavní odběratel ruské ropy a plynu nebo dodavatel elektroniky a dalšího zboží.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
