Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Jednoho mrtvého a dvě desítky raněných si podle regionálních úřadů vyžádal ruský útok na Záporoží, ležící rovněž na jihovýchodě země. Jedna žena zahynula a další dva lidé utrpěli zranění při ruském náletu na obec Esmaň v Sumské oblasti, ležící na severovýchodě Ukrajiny, oznámila oblastní prokuratura. Esmaň, kterou podle prokuratury zasáhly čtyři řízené bomby, se nachází nedaleko od hranic s Ruskem.
„Bylo zraněno dvanáctileté dítě. Lékařskou pomoc vyhledalo 21 lidí. Jeden muž zahynul na místě,“ napsal o předběžných důsledcích ruského útoku na Záporoží šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Zásah poničil patnáctipodlažní obytný dům a poškodil 25 aut. Značné škody ruský útok napáchal také na soukromých domcích a dalších budovách v jedné ze čtvrtí města, poznamenal server BBC News s odvoláním na záchranáře. Záporoží zasáhlo šest bomb, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda.

Ruská tajná služba FSB dnes při desítkách razií po celé zemi proti radikálním skupinám působícím na internetu zadržela 39 lidí. Podle Moskvy to jsou proukrajinští radikálové, kteří podněcovali děti a mladistvé k násilným činům proti vrstevníkům, učitelům či představitelům státu. O razii a zatýkání dnes informovaly ruské tiskové agentury.
FSB a ministerstvo vnitra „provedly v 78 regionech Ruské federace operativní pátrací a preventivní opatření proti 252 účastníkům destruktivních internetových komunit, včetně 156 nezletilých. V důsledku těchto opatření bylo zadrženo 39 radikálů ve věku od 14 do 35 let, stoupenců činnosti ukrajinských teroristických organizací zakázaných v Rusku,“ uvedla tajná služba.

Náklady na podporu Ukrajiny jsou podle nového generálního tajemníka NATO mnohem nižší, než by byly náklady v případě vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina. Mark Rutte to prohlásil na své první tiskové konferenci poté, co se ujal funkce šéfa Severoatlantické aliance. Podpora Ukrajiny musí podle něj pokračovat, je to důležité i pro bezpečí celé Evropy.
„Byl jsem na Ukrajině několikrát a viděl jsem brutalitu ruského režimu a statečnost ukrajinského lidu. Podpora Ukrajiny je investicí i do naší vlastní bezpečnosti,“ uvedl Mark Rutte v sídle Severoatlantické aliance v Bruselu. Zdůraznil, že jeho cílem bude i nadále přibližovat Ukrajinu na cestě do NATO.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.