Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Návrhy, aby se Ukrajina vzdala velké části svého území, jsou nepřijatelné a nebezpečné - navrhují kapitulaci, nikoliv mír. Při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes v Bílém domě prohlásila americká viceprezidentka a demokratická kandidátka pro listopadové prezidentské volby v USA Kamala Harrisová. Varovala také, že pokud svět nechá agresory brát si beztrestně cizí půdu, ruský prezident Vladimir Putin by se příště mohl zaměřit na Polsko či na pobaltské státy, píše agentura Reuters.
„V mé zemi jsou lidé, kteří by donutili Ukrajinu, aby se vzdala velké části svého suverénního území, kteří by požadovali, aby se Ukrajina prohlásila za neutrální,“ řekla Harrisová. „Tyto návrhy jsou stejné jako ty Putinovy, a nejsou to mírové návrhy. Jsou to návrhy na kapitulaci,“ řekla viceprezidentka podle agentury AFP v narážce na republikánského exprezidenta Donalda Trumpa, jenž bude v listopadových volbách jejím soupeřem. Trump o den dříve ostře kritizoval Zelenského, protože podle něj odmítá uzavřít dohodu, jež by vedla k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
