Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Přibližně 60 procent zahraničních součástek nalezených v ruských zbraních na ukrajinském bojišti se do Ruska dostalo z Číny. Podle agentury Reuters to dnes uvedl poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Vladyslav Vlasjuk.
„Pokud vezmeme všechny obvyklé typy zbraní a spočítáme komponenty vyrobené v zahraničí, asi 60 procent z nich pochází z Číny. Vedli jsme o tom dlouhé diskuse s některými výrobci,“ řekl Vlasjuk s tím, že Čína v tomto ohledu „představuje největší problém“.

Zářijová svatba Olhy Ševčenkové a Mykyty Puchkana byla unikátní. Vzali se online. Byli jedněmi z prvních lidí, kteří uzavřeli svatbu pomocí mobilní aplikace Dija vyvinuté na Ukrajině, píše server The Kyiv Independent.
„Jednoho květnového dne uviděl můj manžel v aplikaci Dija oznámení o beta verzi, která nabízela online svatební službu. Vypadalo to trochu neobvykle... Ale riskli jsme to,“ řekla Ševčenková.
Oba pak seděli v kavárně ve městě Izmajil v Oděské oblasti, když se z nich během několika minut stali novomanželé. Sledovali přitom displeje telefonů a poslouchali matrikáře, jenž vedl obřad prostřednictvím videa. Poté sňatek stvrdili digitálními podpisy. „Obřad byl perfektní. Ačkoliv byl celý den letecký poplach a výpadky proudu,“ konstatovala Ševčenková.

Do Česka na přelomu září a října dorazí spoluzakladatelka organizace Memorial Irina Ščerbakovová a další zástupkyně protirežimního proudu v Rusku Olga Misiková. V dnešní tiskové zprávě o tom informoval odbor strategické komunikace státu při úřadu vlády. V Praze i Ostravě budou hovořit s politiky, veřejností i se studenty o stavu občanské společnosti v Rusku, jejích proměnách od invaze na Ukrajinu a o kremelských hrozbách pro střední Evropu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.