Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Tři civilisté včetně nezletilého zemřeli v důsledku ukrajinského ostřelování příhraniční Belgorodské oblasti na západě Ruska. Dnes to uvedl gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov.
Událost se stala v obci Archangelskoje nedaleko ruského města Šebekino. Region používá ruská armáda pro zásobování své přeshraniční ofenzivy do ukrajinské Charkovské oblasti, kterou zahájila v květnu tohoto roku.
Americká společnost Northrop Grumman, která patří k největším výrobcům zbraní na světě, chce vyrábět munici v Litvě. Viceprezident firmy Stephen O'Bryan dnes podepsal s litevskou vládou memorandum o porozumění ohledně výroby munice ráže 30 milimetrů ve stávajícím státním zařízení. Ministr obrany Laurynas Kasčiunas očekává, že výrobní linka bude zprovozněna do jednoho roku, uvedla agentura Bloomberg.
Litva je členem Severoatlantické aliance. Tak jako Ukrajina bývala součástí Sovětského svazu a teď patří k významným podporovatelům Ukrajiny v jejím současném konfliktu s Ruskem. Vláda ve Vilniusu doufá, že uzavřená smlouva posílí obranný průmysl Litvy. Vyrobená munice má být použita pro bojová vozidla pěchoty.
Zástupce Ukrajiny prohlásil, že Krymský most „musí padnout“. Ukrajina u mezinárodního soudu v Haagu obvinila Rusko z porušování námořního práva. Velvyslanec ukrajinského ministerstva zahraničí Anton Koryněvič uvedl, že Rusko „chce Azovské moře a Kerčský průliv získat pro sebe“.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
