Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Spojené státy se podle Putina snaží vyprovokovat nové závody ve zbrojení, v Asii a Tichomoří se chystají rozmístit střely krátkého a středního doletu.

Severní Korea plánuje navýšit počet jaderných zbraní v reakci na společná vojenská cvičení Jižní Korey a Spojených států. Podle agentur to dnes prohlásil severokorejský vůdce Kim Čong-Un. Izolovaná země podle něj čelí ze strany Soulu, Washingtonu a jejich spojenců nejrůznějším hrozbám.
Severní Korea za poslední dva roky výrazně zvýšila počet raketových testů a prohloubila vojenskou spolupráci s Ruskem, které od roku 2022 vede vojenskou agresi vůči Ukrajině.

Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu, který byl dříve ministrem obrany, dnes prohlásil, že jednání s Kyjevem je nemožné, dokud ukrajinští vojáci budou na ruské půdě. "Dokud je nevyženeme z našeho území, pochopitelně nemůže být o žádném jednání s nimi (Ukrajinci) ani řeči," prohlásil v televizi Rossija 24. Šojgu obvinil ukrajinskou armádu, že se pokusila dobýt Kurskou jadernou elektrárnu, aby "uskutečnila jaderný teror", ale to se nestalo.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.