Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruská armáda svými útoky zničila všechny teplárny, které teplem zásobovaly Charkov, druhé největší město na Ukrajině. Dnes to podle serveru RBK Ukrajina řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Zničené teplárny nahradí mobilní kotelny.
„Zaměřili jsme se na Charkov a Charkovskou oblast, protože Rusové fakticky zničili všechny teplárny, které byly v okolí Charkova a zásobovaly ho,“ řekl Šmyhal. „Dodáváme malé mobilní kotelny o výkonu jeden megawatt, které instalují místní úřady,“ dodal. Podobné technologie se podle něho budou používat i v jiných místech, kde byla v důsledku ruských útoků poničena energetická infrastruktura.
Ruská armáda často podniká bombové, dronové a dělostřelecké útoky na energetickou infrastrukturu v Charkovské oblasti, ale i na průmyslové zóny a obytné domy. Letos v dubnu starosta Charkova Ihor Terechov řekl, že poničená je prakticky veškerá energetická infrastruktura města. Bylo kvůli tomu nutné předčasně ukončit topnou sezonu. Charkov leží na severu Ukrajiny jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem.
Soud ve městě Dubna v Moskevské oblasti v pondělí potrestal inženýra pracujícího v tamní zbrojovce třemi lety odnětí svobody za protiválečné nápisy na štítcích u klíčů. Informovalo o tom Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda s odvoláním na lidskoprávní projekt OVD-Info.
Sergej Krasjuk podle vyšetřovatelů letos v zimě napsal na štítky ke klíčům od schránek, ve kterých si zaměstnanci zamykají telefony, hesla jako „Sláva Ukrajině“, „Ukrajina zvítězí“ a „Putin je zloděj“. Když pracovníci nápisy objevili, nařídil šéf závodní ostrahy podnik evakuovat. Kvůli tomu zbrojovce Raduga, specializující se na výrobu raketových systémů a podobné techniky, údajně vznikly škody ve výši 237.000 rublů (59.150 korun).
Soud shledal Krasjuka vinným z diskreditace armády, která měla za následek překážky v práci. OVD-Info uvádí, že na základě stejného obvinění ruská justice od začátku války na Ukrajině stíhala celkem osm lidí. Kvůli svým protiválečným postojům se stalo předmětem trestního stíhání nejméně 1033 lidí.
Nynější velitel ruského vojenského letectva generál Sergej Kobylaš vydal osobně rozkaz k červencovému útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě, uvedl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Na Kobylaše, který byl tehdy velitelem dálkového letectva, tedy strategických bombardérů, vydal letos v březnu kvůli útokům na civilní cíle zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC).
„Úřad generálního prokurátora společně s vyšetřovateli tajné služby SBU zjistili jednoho ze spolupachatelů válečného zločinu. Je to generálporučík ruských ozbrojených sil, bývalý velitel dálkového letectva, nyní velitel vojenských vzdušných sil a zástupce velitele vzdušných a vesmírných sil Ruské federace,“ řekl Kostin novinářům během návštěvy kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, kam dorazil spolu s prokurátorem ICC Karimem Khanem. Kostinův popis ruského velitele se podle BBC vztahuje jedině na generála Kobylaše.
Nemocnici zasáhla 8. července ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101, vypuštěná z bombardéru Tu-95MS. Ruská střela poničila jednu z budov specializované dětské nemocnice Ochmatdyt, kde podle kyjevských úřadů zahynuli dva lidé - lékař a dědeček jedné pacientky - a dalších 34 bylo zraněno. Dva dny po útoku ukrajinský ministr zdravotnictví oznámil i první oběť z řad dětských pacientů; chlapce, který byl na jednotce intenzivní péče.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
