Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Lidé dnes vytvořili na Staroměstském náměstí v Praze pomocí žlutých a modrých deštníků mapu Ukrajiny, happeningem vyzvali v ochraně nebe nad Ruskem napadenou zemí. Cílem akce bylo také uctít památku obětí, mimo jiné úterního ruského úderu v ukrajinském městě Poltava. Útok si podle místních záchranářů vyžádal 55 mrtvých a více než 300 raněných.
Organizátoři chtěli akcí vyzvat k větší podpoře Ukrajiny. „Chceme ukázat, že jsou lidé, kterým to není jedno a chtějí Ukrajinu podpořit," uvedla jedna z pořadatelek. Vedle mapy Ukrajiny z necelých 60 deštníků účastníci vytvořili také nápis „Let Ukraine Strike Back" (Nechte Ukrajinu vrátit úder). Lidé také drželi transparenty s nápisy „Rusko je teroristický stát" či „Zachraňte Ukrajinu". Na závěr zazněla ukrajinská hymna.
Ruské síly se v uplynulém týdnu zmocnily podstatně menšího území ve směru na Pokrovsk než v dřívějších obdobích, uvedl 7. září nezávislý ruský list Agentstvo. S odvoláním na údaje od obranných analytiků Agentstvo podpořilo nedávné tvrzení vrchního velitele ukrajinských sil Oleksandra Syrského, že úsilí ruské armády v blízkosti klíčového města ztrácí na síle.
Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns a šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore napsali společný článek pro dnešní Financial Times, v němž vyzdvihli společné úsilí o pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Vydržet v této podpoře až do konce je podle nich nyní důležitější než kdykoli dříve.
Moore dnes také ocenil ukrajinskou ofenzivu v ruské Kurské oblasti jako odvážný krok ve snaze o změnu hry. „Je příliš brzy na to říct, jak se dlouho tam Ukrajinci budou schopni udržet,“ řekl podle agentury Reuters Burns, který ukrajinskou ofenzivu označil za „významný taktický úspěch“.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
