Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Britská vláda dnes oznámila, že Ukrajině poskytne 650 lehkých víceúčelových střel v hodnotě 162 milionů liber (v přepočtu asi 4,8 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters. Tyto zbraně by měly přispět k obraně ukrajinského území před ruským bombardováním a drony.
Rusko minulý týden spustilo jednu z největších vln leteckých útoků na Ukrajinu od počátku své invaze v roce 2022. Při úterním ruském úderu na město Poltava v centrální části Ukrajiny bylo zabito 55 lidí. Ukrajina opakovaně žádá o dodání zbraní protiletecké obrany, aby se ruským střelám a dronům mohla lépe bránit.
Ukrajinský prezident Zelenskyj dorazil na základnu Ramstein v Německu, kde bude jednat se spojenci. Znovu vyzval k poskytnutí zbraní dlouhého doletu. Na začátku jednání vyzval spojence k dodání slíbených systémů protivzdušné obrany, Ukrajina podle něj potřebuje i další F-16.
„Potřebujeme rozhodnost a prostředky našich partnerů, abychom zastavili ruský vzdušný teror. Je klíčové, aby zbraně z avizovaných podpůrných balíčků konečně dorazily k našim bojovým oddílům,“ napsal Zelenskyj. „Potřebujeme také, aby naši partneři učinili silná rozhodnutí (o zbraních) dlouhého doletu, a přiblížili tak spravedlivý mír, o který všichni usilujeme,“ dodal.
Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
