Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Po ruském nočním útoku ve Lvově si je podle Pekarové Adamové nutné stále připomínat, že válka se týká celé Ukrajiny, nejen fronty na východě země. „Jsme na místě ruského útoku ve Lvově, kde před chvílí zemřelo několik lidí, včetně dětí,“ napsala na sociální síti X.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová dnes dopoledne přijela na jednodenní návštěvu do západoukrajinského Lvova, kde si hned na úvod prohlédla škody po nočních ruských úderech. Ruský útok si zde jen před několika hodinami vyžádal nejméně sedm mrtvých včetně tří dětí a zhruba čtyři desítky zraněných.
V doprovodu gubernátora a starosty si Pekarová Adamová prohlédla trosky domů zničených při ruském útoku. Na místě stále zasahují záchranáři, v okolí je množství sanitek a hasičských aut. Pekarové Adamové ukrajinský doprovod sdělil, že bomba zasáhla přímo střed budovy, takže lidé neměli šanci se uchýlit do bezpečí. Exploze a tlakové vlny zničily také okna okolních domů. Oblast je uzavřená a přístupná je jen místním obyvatelům, z nichž řada už začala s úklidem následků.
Bilance úterního ruského útoku na ukrajinské město Poltava stoupla na 53 mrtvých. Dalších pět lidí záchranáři dál hledají pod troskami. S odvoláním na Svitanu Rybalkovou, tiskovou tajemnici státního úřadu pro mimořádné situace v Poltavské oblasti, o tom dnes informují tamní média.
Dvě ruské balistické rakety v úterý ve středoukrajinském městě Poltava zasáhly vojenský institut komunikací a nedalekou nemocnici. Dosavadní údaje zmiňovaly nejméně 50 mrtvých a přes 271 raněných. Jednalo se o letošní nejtragičtější ruský vzdušný útok na Ukrajinu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
