Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Podle informací Reuters chce Německo Ukrajině zaplatit šest nových protivzdušných systémů Iris-T SLM, dalších šest koupí pro svou armádu.
Ruský vzdušný útok na ukrajinské město Poltava dnes podle předběžných zpráv zabil 41 lidí a více než 180 dalších zranil, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dvojice balistických střel podle něj zasáhla vzdělávací instituci a nemocnici.
K trestu 15 let vězení za vlastizradu odsoudil soud v Moskvě ruského fyzika Alexandra Šipljuka. Bývalý ředitel ústavu teoretické a aplikované mechaniky v Novosibirsku je dalším z řady těch, kteří se podíleli na vývoji hypersonických střel a proti kterým zakročily ruské úřady.
Sedmapadesátiletý Šipljuk byl zadržen v srpnu 2022. Dva z jeho kolegů, Anatolije Maslova a Valerije Zveginceva, zadržela tajná služba FSB rovněž pro podezření z vlastizrady. V květnu soud Maslovovi vyměřil trest 14 let vězení.
„Moskevský městský soud uznal Šipljuka vinným podle článku 275 ruského trestního zákoníku (vlastizrada) a odsoudil ho k 15 letům vězení,“ citovala agentura TASS z rozsudku. Trest si odpyká v trestanecké kolonii s přísným režimem. Verdikt není pravomocný.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
