Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Rusko podle agentury TASS obvinilo Ukrajinu z pokusu o dronový útok na Kurskou jadernou elektrárnu. Tvrzení nelze ověřit, Kyjev se nevyjádřil.
Ukrajinští vojáci nepatrně postoupili v ruské Kurské oblasti, zatímco nedávný postup Rusů na východoukrajinské město Pokrovsk zřejmě přiměl ukrajinské jednotky stáhnout se z některých pozic na tomto úseku fronty. Ve své nejnovější analýze bojů to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ruským invazním silám se podle něj ale pravděpodobně nepodařilo Ukrajince u Pokrovska takticky obklíčit. Ukrajinští vojáci mezitím podle serveru The Kyiv Independent a ruské služby BBC oznámili, že zahájili protiútok v Charkovské oblasti.
Třetí samostatná útočná brigáda ukrajinské armády tvrdí, že na jednom úseku fronty na severovýchodě Ukrajiny postoupila téměř o dva kilometry čtvereční. Její velení neupřesnilo kde a jasné není ani načasování či rozsah operace. Frontová linie se v Charkovské oblasti táhne částečně na jejím východě a v květnu Rusové obnovili ofenzivu v její severní části, kde dobyli několik obcí, než je Ukrajina zastavila.
Ruský miliardář Michail Fridman žádá po Lucembursku 16 miliard dolarů (361 miliard Kč). Soudní dvůr Evropské unie totiž v dubnu rozhodl, že Fridman byl zapsán na unijní sankční seznam bezdůvodně. Požadovaná částka podle Fridmana představuje hodnotu zmrazeného majetku a odškodné, píše deník Le Monde. Požadavky ruského podnikatele, jehož mnohé aktivity měly sídlo právě v Lucemburku, teď lucemburské úřady prověřují.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
