Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Americký prezident Joe Biden oznámil nový balík pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat bude rakety protivzdušné obrany, vybavení proti dronům, protipancéřové střely a munici. V prohlášení to uvedl Bílý dům, podle kterého dnes Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Agentura Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele uvedla, že pomoc bude v objemu 125 milionů dolarů (2,8 miliardy Kč). Bílý dům výši pomoci nezveřejnil.
Evropská komise (EK) zamítla žádost Maďarska a Slovenska o zprostředkování konzultačního řízení s Ukrajinou ohledně sankcí, které Kyjev uvalil na ruského producenta ropy Lukoil. Podle agentury Reuters to dnes řekl mluvčí komise. Brusel podle něj nemá žádné náznaky, že by sankce znamenaly riziko pro bezpečnost dodávek energií do EU. Ruská ropa totiž ropovodem Družba přes Ukrajinu na Slovensko, do Maďarska a do Česka stále proudí, dodal.
„Zdá se, že sankce, které Ukrajina uvalila na Lukoil, nemají vliv na současný tranzit přes Družbu, pokud Lukoil není oficiálně vlastníkem té ropy,“ uvedl mluvčí.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
