Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Část příjmů ze zmrazeného ruského majetku v Evropské unii bude vynaložena na dodávky munice pro Ukrajinu, kterou pořídí Česká republika. Bude tak možné koupit další stovky tisíc kusů velkorážové munice, oznámila dnes na síti X ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Rozhodla o tom podle ní EU. Konkrétní částku nesdělila.
"Je to další důkaz důvěry spojenců v Českou republiku a v naši muniční iniciativu. Jde o jedinečnou příležitost, jak Ukrajinu podpořit, využít k tomu zdroje původně patřící Rusku a ušetřit veřejné finance evropských zemí," uvedla ministryně.
Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo EU, dosud přispělo 15 zemí. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50 000 kusů munice. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama ČR přispěla téměř 866 miliony korun. Do konce roku by mělo být na Ukrajinu dodáno 500 000 kusů munice.
Úřady v západoukrajinském Ternopilu vyzvaly obyvatele města, aby kvůli rozsáhlému požáru pokud možno zůstali ve svých domovech, omezili pobyt dětí venku a zavírali okna.
Ukrajinské letectvo v prohlášení na telegramu uvedlo, že ruský noční vzdušný útok mířil na devět ukrajinských regionů ve střední, severní a jižní části země.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
