Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Ruský arbitrážní soud nařídil zmrazit majetek britské dceřiné společnosti německé firmy Linde v hodnotě zhruba 1,15 miliardy USD (26,3 miliardy Kč). Důvodem je spor o závod na zpracování plynu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na soudní dokumenty.
Žalobu podala společnost RusChemAlliance, která je společným podnikem, ve kterém vlastní podíl 50 procent ruský Gazprom. RusChemAlliance podala i několik dalších žalob na evropské banky kvůli výstavbě závodu na zpracování plynu v Rusku německou firmou Linde, která byla kvůli západním sankcím ukončena.

Německo v rámci vyšetřování poškozených plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 vydalo evropský zatykač na ukrajinského instruktora potápění jako předpokládaného člena týmu, který poškodil potrubí podmořského plynovodu Nord Stream. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom dnes informují německé deníky.
Němečtí vyšetřovatelé se domnívají, že muž byl jedním z potápěčů, kteří v září 2022 nainstalovali výbušná zařízení na plynová potrubí vedoucí z Ruska do Německa na dně Baltského moře. Záhadou podle agentury Reuters zůstává, kdo stál za výbuchy, které zničily tři ze čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Ty se po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 staly kontroverzním symbolem závislosti Německa na ruském plynu.

Populární blogger Drew Pavlau znovu upozornil na to, že vojenská fronta na Ukrajině je patrná i z vesmíru. Je ji možné vidět na východě Ukrajiny, kde jsou patrné vypálené pole a zničená krajina. „To je to, co Rusko dělá vaší zemi, když říkáte, že nechcete být znásilněni a zmasakrováni kremelskými oligarchy,“ napsal Pavlau.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.