Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o 28 lidí z Běloruska kvůli pokračujícím represím a porušování lidských práv v zemi. Na seznam přibylo několik prokurátorů, soudců nebo ředitelů věznic a detenčních zařízení.
Zmrazení majetku a zákaz cestovat na území Evropské unie nově postihne dva zástupce šéfa Hlavního odboru pro boj s organizovaným zločinem a korupcí ministerstva vnitra. EU tuto běloruskou instituci popisuje jako jeden „z hlavních orgánů odpovědných za politické pronásledování v Bělorusku, včetně svévolného a nezákonného zatýkání a špatného zacházení s aktivisty a členy občanské společnosti, včetně mučení“.
Sankcionovaní soudci mají podle EU na svědomí politicky motivované rozsudky, mimo jiné nad občany, kteří protestovali proti zmanipulovaným prezidentským volbám v roce 2020 nebo jen vyjádřili svůj nesouhlas s režimem prezidenta Alexandra Lukašenka.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila všech 24 bezpilotních letounů, které nad její území vyslala ruská armáda. Informovalo o tom ukrajinské letectvo. Drony jeho příslušníci zneškodnili nad Kyjevskou, Vinnyckou, Kirovohradskou, Charkovskou, Sumskou, Poltavskou a Dněpropetrovskou oblastí.
Ukrajinská média v noci na dnešek uváděla, že v Kyjevské oblasti se ozývají výbuchy, protivzdušná obrana pracovala v okolí města Bílá Cerkev (Bila Cerkva). Výbuchy byly kolem půlnoci hlášeny také z Charkova, píše server RBK Ukrajina. Bylo to krátce poté, co armáda varovala, že nad městem jsou drony nepřítele. Informace o případných škodách nejsou k dispozici.
Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství z konfliktu na Ukrajině.
Vláda afrického státu Mali se rozhodla přerušit své diplomatické vztahy s Ukrajinou. Důvodem je údajné zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu Mali na konci července, píší dnes agentury AFP a Reuters. Při útoku zemřely podle povstalců desítky malijských vojáků i příslušníků ruské Wagnerovy skupiny.
Vojenská junta ve svém prohlášení poukázala na výrok mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrije Jusova. Ten uvedl, že povstalci dostali nezbytné informace pro úspěšné provedení útoku. To malijská vláda považuje „za porušení suverenity Mali, které jde nad rámec zahraniční ingerence a představuje podporu mezinárodnímu terorismu“. Podle vládního prohlášení Mali přerušuje diplomatické vztahy s Ukrajinou „s okamžitým účinkem“.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
