Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Americké ministerstvo zahraničí povolilo prodej útočných vrtulníků AH-1Z Viper a souvisejícího vybavení a služeb Slovensku. Podle webu European Security & Clearance to ve středu oznámila americká Agentura pro obrannou spolupráci (DSCA). Obchod za odhadovaných 600 milionů dolarů (13,9 miliardy Kč) ještě musí schválit Kongres.
Slovensko je čtvrtou zemí, která uvedené vrtulníky nakupuje. Dalšími jsou Česká republika, Bahrajn a Nigérie.
Americká vláda Slovensku nabídla, že mu prodá 12 letounů AH-1Z se slevou v březnu 2023. Učinila tak poté, co Bratislava poslala své vyřazené stíhačky MiG-29 na Ukrajinu.
Ukrajinska pravda dopoledne s odvoláním na ukrajinské regionální činitele také napsala, že v pátek při ruských útocích zahynulo na Ukrajině několik civilistů, jeden člověk zemřel v Chersonské oblasti, tři v Doněcké oblasti a jedna žena v Charkovské oblasti. Všechny tři regiony protíná frontová linie.
„Ruské bojové letectvo musí být zničeno, ať je kdekoliv, všemi účinnými prostředky. Je také docela spravedlivé udeřit na ruská letiště. Potřebujeme toto společné rozhodnutí s našimi partnery,“ uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X, kde informoval o šesti stovkách leteckých bomb, které podle něj Rusové svrhli z letadel na jeho zemi jen v uplynulém týdnu. Kyjev opakovaně žádá své západní spojence o povolení použít jejich zbraně k útokům na vojenské cíle v Rusku.
Russian combat aviation must be destroyed wherever it is, using any effective means. It is also quite fair to strike Russian airfields. We need this joint decision with our partners—a security decision.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 3, 2024
This is the only way to ensure protection for our people. This week alone,… pic.twitter.com/hxB11vFbnO
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
