Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajina uzavřela dva nové kontrakty se zbrojařskými firmami ze své země. Oznámil to dnes ministr obrany Rustem Umerov. Smlouvy jsou v celkové hodnotě 121 milionů dolarů, Umerov je nazval „životně důležitými pro ozbrojené síly Ukrajiny“.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko se rozhodl udělit milost německému občanovi Ricovi Kriegerovi, nad nímž běloruský soud nedávno vynesl trest smrti za trestné činy související s terorismem. Oznámila to dnes vpodvečer běloruská státní tisková agentura Belta, podle níž Krieger Lukašenka o milost požádal.
Třicetiletý Němec před několika dny v běloruské televizi uvedl, že lituje svých činů a doufá v milost. Krieger v televizi řekl, že se před rokem rozhodl odjet na Ukrajinu, která se brání ruské vojenské agresi, aby se stal zdravotníkem v některé cizinecké jednotce bojující na straně Kyjeva. Ukrajinská tajná služba SBU mu poté podle jeho slov řekla, aby nastražil výbušniny na vlakové trati v Bělorusku. Při explozi se nikomu nic nestalo. Později ho Bělorusové zatkli.
Středeční setkání členů ukrajinské třetí samostatné útočné brigády s krajany se mělo konat v multifunkčním prostoru Endorfin v Praze 10, server Seznam Zprávy (SZ) ale dnes odpoledne uvedl, že podnik pronájem zrušil. „V pátek 26. července jsme od třetí strany dostali informaci, že se jedná o politický vojenský sraz. Proto jsme se po obdržení této informace spojili s organizátorem a z naší strany neprodleně vypověděli pronájem sálu. Důrazně se distancujeme od plánovaného shromáždění příslušníků pluku Azov,“ uvedla pro SZ manažerka podniku Adéla Rašková.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
