Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Moskevský soud nařídil znovu obnovit pracovní poměr s dětskou lékařkou propuštěnou ze zaměstnání po obvinění z šíření lživých informací o ruské armádě. Za „lživé“ úřady pokládají veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce rozpoutané před více než dvěma lety proti Ukrajině. Podle soudu bylo propuštění lékařky z práce nezákonné, uvedl dnes list Kommersant. Doktorka je aktuálně ve vyšetřovací vazbě a hrozí jí podle médií deset let za mřížemi.
Případ lékařky Naděždy Bujanovové budí v Rusku pozornost i proto, že její stíhání podle tisku nařídil blízký spolupracovník prezidenta Vladimira Putina, šéf kriminální ústředny Alexandr Bastrykin. Kolegyně se přesto zastali další lékaři a pod otevřený dopis na obranu lékařky se mezitím podepsaly tisíce lidí.
Přeřeknutí amerického prezidenta Joea Bidena si všiml celý svět, je to však interní záležitost Spojených států, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Zároveň označil vyjádření šéfa Bílého domu na adresu vládce Kremlu Vladimira Putina za nepřijatelné. Americký prezident během akce při summitu NATO uvedl ukrajinského vůdce Volodymyra Zelenského jako Vladimira Putina, na jehož příkaz Rusko na Ukrajinu zaútočilo. Vzápětí se opravil.
„Všimli jsme si, že tomu věnoval pozornost celý svět. Nelze to komentovat. Je jasné, že jde o přeřeknutí,“ řekl novinářům Peskov. Dodal, že Bidenova přeřeknutí široce rezonují v kontextu vnitropolitických diskuzí v USA. „Ale to není naše věc, je to vnitřní záležitost Spojených států,“ odvětil Peskov na dotaz, zda tomu Kreml věnuje pozornost.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
