Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Hranici mezi Polskem a Běloruskem bude střežit více vojáků. S odvoláním na ministerstvo obrany to dnes napsala agentura PAP, podle níž jde o krok související s migrací. Norská rada pro uprchlíky (NRC) ve stejný den vyzvala Polsko a Evropskou unii, aby řešily zhoršující se humanitární krizi. Přístup na hranici je omezen, což podle ní brání v poskytování humanitární pomoci lidem hledajícím mezinárodní ochranu.
Zástupci polského ministerstva obrany dnes na tiskové konferenci oznámili, že zvýší počet vojáků podporujících pohraniční stráž ze současných 6000 na přibližně 8000 vojáků, dalších 9000 podle nich bude v záloze. „Pokud se na hranici něco bude dít, těchto 9000 vojáků se během 48 hodin přesune s veškerým vybavením a zbraněmi na hranici, aby ji chránili,“ uvedl náměstek polského ministra obrany Pawel Bejda.
Norsko daruje Ukrajině šest letounů F-16, uvedl list Verdens Gang s odvoláním na norského premiéra Störeho. První ze strojů dostane letos.
Spojenci NATO na summitu ve Washingtonu oznámí své plány poskytnout Ukrajině na příští rok základní finanční prostředky ve výši 40 miliard eur, potvrdil Bílý dům. Cílem je „poskytnout Ukrajině udržitelnou úroveň bezpečnostní pomoci, aby mohla zvítězit“, uvádí se v prohlášení.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
